Sportem žiji už od narození. Nejdřív jsem, ještě jako malá, jezdila závodně na lyžích, ale to přebil tehdy můj nejoblíbenější sport - plavání. Plavala jsem 7 let, ale pak jsem s tím musela skončit kvůli zdravotním problémům. Bratr, který v té době dělal jachting už 2 roky, onemocněl a já jela na zaplacené soustředění místo něj. Na soustředění si mě vzali do parády a já to začala mít na loďce ráda. No a od té doby dělám jachting. :) Začátky byly opravdu těžké: zima, mokro, sama hodiny na vodě a kilometry od břehu...nuda. Jenže po 3 letech jsem se na vodu vracela s větším a větší nadšením a chutí. Teď bych jachting za nic nevyměnila.
Trénuji na českých vodách a v rámci možností jezdím na zahraniční soustředění (nejčastěji a nejradši jezdím na Lago di Garda v Itálii) protože v Česku máme nedokonalé podmínky pro trénink (tj. vlny, stabilní silný vítr) jejichž zvládnutí a využití dělá mnohdy až 30% úspěchu. Nejvíc mně asi pomáhá to, že trénuji jen s klukama. Konkurence mezi holkama a klukama je ve světě totiž hodně rozdílná. Takže mám těžko na cvičišti a o trochu lehčeji na bojišti. :)
Můj první velký mezinárodní závod bylo mistrovství Evropy v Irsku 2007, kde jsem nastupovala jako nezkušená a ustrašená. Byl to můj vůbec první závod na moři a tak jsem vůbec nevěděla co čekat. Tam do sebe všechno zapadlo a já se na konci mohla radovat z 9. místa. O rok později následovalo MS v Chorvatsku v Trogiru, kde jsem nakonec spadla na 10. místo, ale i toho si neskutečně cením.
Jachting má pro mě vysokou prioritu. Je to sport, kde si můžu vyčistit hlavu od problémů, oddělit se a aspoň trochu se odlišit od ostatních. Je to sport, který není jednotvárný - je to taková krásná hra, kde hrajete proti moři, větru a vlnám.